ZAPATLANÉ ZAČÁTKY. JAK TO VŠECHNO VLASTNĚ ZAČALO ? 🚀

Publikováno:

Otázka, na kterou v poslední době odpovídáme stále častěji. Proto naše Lenka sepsala své dojmy v krátkém článku, kde se mimo jiné dozvíte : Co se asi nikdy nenaučíme a co je základní výbavou každého keramika. Pěkné čtení.

Mylné a zapatlané začátky ⚒

S designem jsem přišla hlouběji do styku při studiu v ateliéru Keramického designu na Sutnarce v Plzni, kde jsem se seznámila nejen s kolegyní Kát’ou. Konvenční představa o tom, že designér jen sedí za počítačem nebo skicákem a navrhuje, se ukázala úplně mylná. Převážná část našeho studia spočívala v realizaci našich nápadů v dílně. Každý návrh musel projít od modelu, formy až k finálnímu vyvzorování v materiálu. A tak jsme během semestru večer co večer došly domů celé zapatlané od sádry.

Naděje umírá poslední 🤞

Nezbytnou výbavou každého člena našeho ateliéru byl kufřík s nářadím, montérky a pevné nervy. I když nářadí se často kdoví kam ztrácelo, naděje v to, že práci odevzdáme včas a podle našich představ, zůstávala. Pracovat s porcelánem je náročná věda, pokaždé totiž dokáže překvapit a i zkušený keramik je někdy z výsledku, který z pece vytáhne překvapen.

Víra, nadávky a první výpal v porcelánce 🙏

Vždycky jsem ráda chodila na exkurze do výrobních fabrik. Ale když jsme jely poprvé vypálit své věci do porcelánky měla jsem skoro až mrazení, jak jsem se těšila. My, kteří jsme při výrobě v ateliéru na škole šušňali každý porcelánový střípek, modlili se před otevření pece, nadávali nad nedokonalostmi, jsme se ocitli na místě, kde to vše fungovalo úplně jinak.

Jako Baťa cvičky 👞👞👞

Porcelánka, kde se denně vytvoří stovky možná i tisíce kusů si nedělá vrásky s pár nepovedenými kousky. Mnohé nepovedené porcelánové zboží se ve velkém drtí do základů německých dálnic. Dělnice, která lepí na tvary sítotiskové obtisky musí nalepit x dekorů do hodiny, protože je placená od kusu a to v řádech pár korun. Zkušená glazovačka si zas hází s talířem, jak s palačinkou. Takový grif se nenaučím ani za 10 let. 😏 Možná to bude i tím, že v českých porcelánkách se vytváří už víc jak 20 let to samé. Náklady na nové formy, zkoušky atd. jsou tak ohromné, že se jen málokdy porcelánka zainvestuje do vývoje nového tvaru.

Tovární rutina umořila i mnohé unikátní techniky 🕠🕐 🚭🚯

Příjemným překvapením pro nás byla vždy ochota lidí, které v porcelánkách pracovali. Narušili jsme jim jejich každodenní tovární rutinu a oni nám za to sdělili pár dobrých rad a triků. Na druhou stranu na nás občas dýchl i trochu pocit beznaděje. Spoustu porcelánek zavřeli a zbylo jich jen pár. Mnohé unikátní techniky vymírají, protože je mistr nemá komu předat. Naše nejstarší porcelánka v Horním Slavkově zkrachovala, nyní má už ale snad před sebou lepší zítřky.

Kořeny myšlenky projektu Dovýroby 🚀

Na různých designových veletrzích jsme se setkali s lidmi, jež vůbec nevěděli, jak se nejen porcelán tvoří, jaká za ním stojí práce, nevěděli jaký je rozdíl mezi sériovým produktem a ateliérovou prací, neřešili nákup českého produktu nebo importu. Zde vyklíčila naše myšlenka o zprostředkování zákulisí výroby.

Nejspíš vás nepřekvapí, že první zájezd, který jsme uskutečnili po založení Dovýroby byl právě Dovýroby porcelánu. 🚌

Stay tuned: na příští týden připravujeme článek o zážitcích z březnového výletu do anglických továren a fabrik 🇬🇧.